Možná chcete jen experimentovat, možná se chcete s partnerkou jen pobavit a možná se nacházíte v situaci, kdy sedíte dva týdny před Valentýnem na posteli a nevíte, jaký dárek své přítelkyni pořídit. Nápad na vytvoření gumové repliky vašeho penisu se může nakonec zdát jako skvělý nápad, hlavně pokud se nacházíte ve vztahu na dálku a aspoň si ušetříte trápení s výběrem toho nejlepšího, když ten nejlepší model máte ve svých kalhotách.
Teď se ale dostáváme k meritu věci, jak vyrobit robertka ze svého penisu?
Začínáme
Při vytváření věrné kopie vašeho penisu je prvním a klíčovým krokem vytvoření přesného otisku. Ten lze nejlépe vyrobit pomocí alginátu smíchaného s vodou. Alginát je přírodní polymer pocházející z buněčných stěn hnědých mořských řas a je zcela bezpečný, dokonce je i jedlý. Používá se v mnoha oblastech, včetně stomatologie, kde slouží k vytváření přesných otisků zubů, a v potravinářství, kde se používá jako přísada do některých produktů. [1]
Je tedy třeba použít vysoce kvalitní alginát určený pro vyrábění odlitků a hlavní je jeho smíchání s teplou vodou. Pokud byste použili vodu studenou, povede to ke smrštění penisu (ztrátě erekce), které povede k nepřesnému výsledku.
Důležitým faktorem je také čas. Rychle tuhnoucí alginát není vhodný, protože neposkytuje dostatek času na všechny potřebné kroky, jako je míchání, nalití do formy a vložení penisu.
Když provedete všechny potřebné kroky, vložte ztopořený penis do formy s alginátem (proto ta teplá voda). Jakmile je penis ve směsi, je důležité, aby okamžitě začala tuhnout, protože ztráta erekce by mohla negativně ovlivnit přesnost formy. [1]
Pro přípravu odlitku je nejlepší použít speciální odlévací sady, které naleznete v sexshopech. Ty používají alginát, který dává uživateli dostatek času na přípravu a míchání, a formování. Proto byste neměli používat levnější, rychle tuhnoucí algináty, které se běžně používají ve stomatologii. Ty začnou v různých částech formy měnit svou konzistenci ještě předtím, než je vše dokončeno a výsledek nebude přesný včetně nedostatku detailů. [1]
Odléváme
Jakmile jste si vyrobili formu, přichází na řadu další krok, a to odlévání. Tento proces zahrnuje výběr a použití materiálu, který po vytvrzení vytvoří finální odlitek penisu. Můžete vybírat ze široké škály materiálů, například ze sádry, vosku, čokolády, silikonu, epoxidu, některých uretanů a dalších plastů. Klíčovou otázkou je, za jakým účelem odlitek tvoříte a jak ho budete používat. Chcete si ho vystavit? Chcete ho darovat jako sladkost? Chcete ho používat v ložnici? Potom musíte zvolit vhodný a bezpečný materiál.
Není sporu o tom, že bezpečnost materiálu je zásadní a nebude pro vás představovat zdravotní riziko. Nejúčinnějším a nejsnadnějším způsobem, jak posoudit bezpečnost materiálu, je jednoduchý pachový test. Pokud materiál, výrazně zapáchá, znamená to, že obsahuje chemikálie, které by mohly být pro vaše tělo škodlivé. Tyto chemikálie by mohly být při používání absorbovány vaším tělem a mohly by pro vás být toxické. [2]
Pokud chcete realistické dildo používat vyhněte se materiálům, jako je latex, polysulfidové pryže, uretanové pryže, epoxidové pryskyřice a dokonce i některým silikonům. [2]
Silikon? Ano i ne
I když jsou silikony často považovány za zlatý standard při výrobě a výběru erotických pomůcek díky své hygieničnosti, stabilitě a bezpečnosti, je tu několik věcí, které je třeba zvážit. Nicméně ne všechny silikony jsou stejné. Pomůcky mohou být označovány za silikonové, i když podíl skutečného silikonu je často menší než 10 %. Tyto materiály jsou označovány jako hybridní silikony a mohou být méně kvalitní a potenciálně nebezpečné. [1]
Na druhou stranu, silikony vytvrzované platinou jsou ideální volbou. Když ztvrdnou, zůstávají molekuly těchto silikonů vysoce stabilní, což znamená, že se materiál v průběhu času nerozpadá, nevypouští toxiny a nereaguje s jinými materiály.
Dalším faktorem, na který musíte myslet je smršťování. Materiál, který se během vytvrzování srazí, je nevhodný, zejména pokud se snažíte vytvořit přesnou kopii penisu. Materiály (např. silikonové pryskyřice), které se nacházejí v odlévacích setech, se smršťují o tisíciny centimetru. Hybridní materiály nebo ty, které obsahují latex, mohou smrštit až o 10 %, a to nechcete. [2]
Čemu se vyhnout
Při práci se sádrou, zejména při výrobě formy na odlitek, je důležité mít na paměti několik zásadních bezpečnostních opatření. Sádra je exotermický materiál, což znamená, že při vytvrzování uvolňuje teplo. Tato reakce může způsobit popálení kůže, což je obzvláště nebezpečné v citlivých částech těla. Kromě toho, jakmile sádra ztuhne, je velmi obtížné ji odstranit, zejména pokud se dostane do kontaktu s ochlupením. [3]
Jestliže si jí vyberete pro odlévání, je to bezpečnější volba, protože sádra nepřichází přímo do styku s pokožkou. Nicméně, sádrový odlitek není ideální, protože není tak realistický, odolný ani detailní jako odlitek ze silikonu, který je měkčí a připomíná kůži.
Při odlévání se vyhýbejte agresivním chemikáliím. Mnoho plastových nebo uretanových pryskyřic obsahuje ftaláty, což jsou přísady, které se snadno vstřebávají do těla. Rovněž je nutné se vyhnout produktům obsahujícím toluen diisokyanát (TDI), které jsou známy svými karcinogenními účinky. Tato chemikálie může být obsažena i v některých levnějších typech silikonu, takže je důležité vědět, z čeho je váš silikon vyroben. Dalším materiálem, kterému je dobré se vyhnout, je latex. Kromě toho, že latex může vyvolat alergické reakce, odlitek se při vytvrzování deformuje a smršťuje. [3]
Tipy a triky
Prvním krokem by mělo být ověření výrobce, od kterého sadu na výrobu odlitku kupujete. Jedním z ukazatelů kvality a spolehlivosti výrobku může být také jeho dostupnost v kamenných prodejnách. Většina obchodů si totiž nedovolí nabízet produkty, které neodpovídají všem regulacím. Zároveň musí výrobek plnit to, co slibuje, jinak by obchody čelily četným vrácením zboží.
Důležitým krokem při výběru výrobku je také hledání recenzí. Recenze zveřejněné přímo na webových stránkách prodejce nemusí být vždy důvěryhodné, proto je lepší hledat v renomovaných časopisech nebo na důvěryhodných blogách.
Zdroje: